Fortran
Koncepce jazyka

• Strukturovaný hierarchický jazyk
  
• Modulární struktura
  
• Předepsaný způsob zapisování řádků (72 znaků)
  
• Sloupce 1-6 jsou rezervovány pro návěští
  
• Možnost paralelního programování
  

Základní prvky

1. Znaky - abeceda jazyka.
   

   Alfanumerické znaky - písmena velké abecedy a číslice.
   Speciální znaky (=, +, -, *, /, …).

2. Identifikátory
   

   Posloupnost nejvýše šesti alfanumerických znaků začínajících písmenem.

3. Konstanty
   

   Veličiny, které se při provádění programů nemohou měnit. Patří sem celočíselné konstanty typu Integer, reálné konstanty typu Real pro zápis desetinných čísel v desetinném nebo semilogaritmickém tvaru, logické konstanty True a False, znakové konstanty pro zápis textové informace ve tvaru "text".

4. Proměnné
   

   V průběhu měnící se veličiny, které se užívají obvykle jako jednoduché proměnné nebo indexované proměnné nejčastěji typu Integer nebo Real.

5. Popisy
   
   • popis typu:

     typ proměnné nebo pole je určen typem jejího jména, které začíná písmeny I, J, K, L, … Explicitní popisy se uvádějí na začátku příslušné programové jednotky.

   • popis polí:

     pole je vždy popsáno na začátku programové jednotky. Meze rozměrů polí můžeme zapsat do explicitního popisu typu identifikátoru pole.

6. Standardní funkce
   

   V průběhu měnící se veličiny, které se užívají obvykle jako jednoduché proměnné nebo indexované proměnné nejčastěji typu Integer nebo Real.

7. Výrazy
   

   Výrazy umožňují obdobně jako vzorce v matematice vytvářet ze známých hodnot hodnoty nové. Jsou tvořeny z konstatn, proměnných a hodnot funkcí, které jsou spojeny operátory. Výrazy nabývající číselných hodnot se nazývají aritmetické, výrazy nabývající logických hodnot se nazývají logické.